Na sjezdovku tupě zírám,
s ďáblem smlouvu uzavírám.
Dal bych za to klidně kilo,
kdyby aspoň trochu nasněžilo.
V blátě se plácám už den pátý,
s žalem koukám na ty ztráty,
lyžovat se nám tedy už nevyplácí.
Večerku máme už v devět,
na chodbě nesmíme sedět.
A tak zhasnem je to príma,
ve svý posteli ať každej dřímá.
Ráno když vstanem občerstvíme,
ducha svého obšťastníme.
Tím tohle končí,
a dál nic nezačíná.